Na webu Wikipedie a jiných internetových stránkách se můžeme dočíst, že Pýr plazivý (Elytrigia repens) je plevelný druh trávy, který často brání ostatním rostlinám v růstu vylučováním glykosidu agropyrenu. Také svými kořeny, jež dorůstají v písčitých půdách až do 2 m, jim zabírá i vláhu a živiny. Pýr se vyskytuje v nejrůznějších typech půd, nachází se v polích, lesích, zahradách, vinicích. V místech, kde je pýru mnoho a škodí, se odstraňuje například orbou nebo chemickými herbicidními postřiky.
Na druhou stranu jsou ale mladé výhonky vhodné ke spásání a také se pýr díky svým oddenkům využívá ke stabilizaci půdy. Známý je též i svými léčivými účinky při nachlazení, posiluje a pročišťuje organismus, je dobrý na játra, močové ústrojí a ledviny. Pomáhá proti otokům, revmatismu, dně, kožním chorobám – lupénce a ekzémům, udržuje váhu, posiluje imunitní systém. Snižuje cholesterol, je vhodný při léčbě cukrovky. K léčebným účelům se využívá především oddenek.
„Mít hlavu v pejru.“ se říká v případě, že máme hlavu plnou různých myšlenek, prostě hodně starostí – tedy přirovnání starostí k pýru jako škodlivému plevelu je zde na místě. Další vysvětlení rčení – pejr znamenal dříve žhavý popel, jako že si z přemíry smutku a starostí sypeme popel na hlavu.
Jana s Petrem řešili tolik problémů doma i v práci, že z toho měli oba, jak se říká, hlavu v pejru. Přestože byly už chladnější dny a kolem poletovalo barevné listí, rozhodli se, že se o víkendu odjedou zrekreovat na chatu. Nejvíce z celého relaxačního pobytu jim na bolavou hlavu pomohlo to, že si po dobrém obědě sedli do trávy (pýru) a poslouchali šumění stromů s bubláním nedalekého potůčku. Vše společně probrali, vyměnili si názory. Až tu jim najednou na sluníčku bylo nad slunce jasné, jak mají co řešit. Domů se vrátili spokojení, odpočatí a s novou energií.
