Podnebí a činitelé

S podnebím a počasím se setkáváme každý den, každou sekundu. Tak si něco o tom podnebí a počasí v troposféře povíme. V podnebí se objevují meteorologické prvky: a) tlak vzduchu, b) vlhkost vzduchu, c) teplota vzduchu, d) sluneční svit, e) směr a rychlost větru, f) oblačnost a za g) srážky. Soubor všech těchto meteorologických prvků určuje charakteristiku počasí.

věda

Atmosférický tlak měříme pomocí barometru, který měří okamžitý stav tlaku vzduchu nebo barografem, kde je zaznamenán časový průběh tlaku. Na měření teploty vzduchu používáme staniční teploměry, maximální a minimální teploměry a termografy. Vlhkost vzduchu je vlastně obsah vodních par v ovzduší. Stavem nasycení vzniká maximální hodnota vlhkosti. Sluneční svit měříme heliografem (pro měření délky denního světla). Směr a rychlost větru se měří větrometrem (anemometrem). Převážně se měří v 10 metrech nad zemí. Oblačnost udává stupeň pokrytí oblohy mraky. A srážky měříme srážkoměrem.

Oblaka rozlišujeme podle výšky: a) vysoké – 5-12 kilometrů nad povrchem Země, b) střední – 2-7 kilometrů nad povrchem Země a za c) nízké – 0-2 kilometry nad povrchem Země.

věda

Hlavními klimatickými činiteli jsou: A) zeměpisná šířka – to je úhlová vzdálenost od rovníku. Jde vlastně o to, pod jakým úhlem dopadají sluneční paprsky na zem. B) nadmořská výška – s přibývající teplotou klesá průměrná teplota vzduchu. Což je vlastně každému jasné a zná to už ze základní školy. Rozdílnost klimatu se také projeví v rozdílnosti flóry a fauny, tam mluvíme o vegetační stupňovitosti. C) mořské proudy – tyto proudy opravdu výrazně ovlivňují klima Země. Hnacím motorem pro tyto proudy je cirkulace vzduchu v atmosféře, ale i sluneční záření či otáčení země. Teď něco o teplých a studených proudech. Teplé proudy jsou ty, které si nashromáždí teplo v povrchových vodách na rovníku a přenáší je do chladnějších oblastí (u nás v Evropě je to například Golfský proud). Studené proudy velice často ovlivňují západní pobřeží kontinentů a jsou zároveň takovým klimatickým blokem proti západnímu proudění (Benguelský proud). D) vliv člověka – Vliv člověka hraje na Zemi obrovskou roli. Například tím, že budeme například v Amazonském pralesech vytvářet nové cesty, tak podnebí moc nepomůžeme, ale naopak, pokud snížíme emise nebo zvýšíme sázení stromů, tak podnebí velice pomůžeme.